Jestli jsem se po návratu na něco opravdu těšila, tak to byla (krom mého přítele a mého kocoura) právě práce v útulku, která mě dobíjí pozitivní energií a dává mi pocit, že moje existence na této planetě má alespoň nepatrný význam.
Já a za mnou kámoška Sindy
Tento měsíc se v útulku nenachází velké množství zvířat (takže jsem měla alespoň pohodovou službu, při které jsem se zase pozvolna dostala do tempa :-D). Docela dost zvířátek však bylo nemocných a v léčení (fraktury, nachlazení, operace apod.), měla tedy dost času s každým se pomazlit a dodat mu tak trochu chuti do života a dobré nálady. Tak například jsme tam teď měli kočičku, které se operoval nádor na čelisti zasahující až do ucha. Kočička pořád jen seděla v záchodku, smutná, s oholenou hlavičkou a kanylou v tlapce. Po trošce pomazlení a vlídných slov sama přišla, vylezla mi na klín, tam se stulila a ležela, potom dokonce s chutí snědla svou porci masa. Věřte mi, takové okamžiky opravdové a spontánní lásky zahřejou nejvíc u srdce.
Co se týče pejsků, máme jednoho starého křížence jezevčíka a kokra. Sice špatně slyší i vidí, ale je to naprosto zlatý a maximálně kontaktní pejsek, který by byl nejraději pořád v blízkosti člověka. Nejhorší jsou ty momenty, kdy jej musíte zavřít zpět za mříže kotce. Proto mu držím palce, ať najde majitele co nejdříve.
Během mé služby donesli dalšího pejska, vyděšené štěně, které našli pobíhat v Ostravě. Opravdu moc se bálo a nejlíp mu bylo, když mohlo být zalezlé v pelechu v kotci a když na něj nikdo ani nemluvil. Kritická situace nastala v momentě, kdy jsem jej půjčila jedné paní na venčení a on v nestřežené chvíli zdrhnul. Naštěstí ale vše dobře dopadlo a s pomocí dalších lidí jej nakonec chytila. Nyní už se štěňátko rozkoukalo, dostalo jméno Bono a čeká na nového majitele.
zatím ještě smutný a vyplašený
Poslední pes, se kterým jsem bohužel osobně neměla tu čest, je fenka křížence huskyho Kaira. Je to v útulku opravdový skvost. Jelikož byla přijata s frakturou, která musela být zoperována, ještě v útulku nějaký čas pobude, respektive čeká ji ještě jedna operace, při které se jí z nohy vyjme ploténka fixující zlomeninu.
krasavice, že?
No a to je tak ve zkratce vše, bohužel jsem tentokrát moc nefotila, takže nemám příliš zajímavý obrázkový materiál, ale snad příště :)
Točila jsem ale videa, tak mě napadlo, že bych někdy (kdybych měla čas, uměla to atp.) mohla na blog dát i nějaké sestřih, prostě takový vlog z útulku (alias Chcete mě) :) Ale záleží na tom, zda by o něco takového byl zájem.
Žádné komentáře:
Okomentovat