Čert hledá domov

Edit: 7.12. našel Čertík domov :) Poprvé v životě bude trávit Vánoce s lidmi, kteří ho mají rádi. Držme mu palce, ať už se má jen a jen dobře!

Čert je pejsek, se kterým se život nemazlil. Po pěti letech strádání mu konečně někdo podal pomocnou ruku a zachránil jej z otřesných podmínek, ve kterých byl nucen žít. Čert by si však zasloužil ještě mnohem víc: NOVÝ DOMOV.
Dočíst jste se o něm mohli už v předchozích článcích (útulkové reflexe). V útulku se nachází přes 8 měsíců a stále o něj nikdo neprojevil zájem. Proto jsme se s naší vedoucí rozhodly, že uděláme větší akci, natočíme s ním video, sepíšeme jeho příběh a budeme jej sdílet, kde to jen půjde. Snad to pomůže, protože Čertík je úžasný pejsek, který si nezaslouží, aby trávil svůj život za mřížemi.

Podívejte se tedy prosím na video s ním, případně sdílejte, ať Čertovi najdeme domov!

Čertův příběh

Čert byl několik let držen zavřený bez možnosti výběhu v kotci s polorozpadlou boudou, podlahou pokrytou blátem a výkaly, neměl si ani kam lehnout nebo sednout. Místo misek plesnivé a zabahněné kastroly. Lidé bydlící okolo věděli, jak žije, ale nejednali.  Bylo zjištěno, že byl Čert dokonce svým „majitelem“ bitý, což bylo zřejmé už z toho, jak moc se jej bál.

Naštěstí byl Čert zachráněn lidmi z Moravskoslezského spolu na ochranu zvířat a umístěn do útulku. Začátky byly složité, jelikož Čertík ve svém životě nepoznal nic hezkého, nevěděl co je to pohlazení a vlídné slovo a od lidí očekával jen to špatné. Bál se doteků, nechtěl vylézt z kotce, ve kterém jen vystrašeně ležel.

Postupem času však začal zjišťovat, že lidé kolem něj jsou na něj hodní, dávají mu dobroty, hlavně piškotky, které má moc rád, má díky nim suchý kotec, teplou deku a spoustu hraček. Krok za krokem začal projevovat větší důvěru, už se neoháněl, když na něj chtěl někdo sáhnout.

Dnes už u Čertíka můžeme vidět obrovský pokrok. Po psychické stránce je na tom mnohem lépe, miluje hračky, které si s sebou bere na procházky, moc rád aportuje. Je velmi chytrý, učenlivý a dobře ovladatelný, po ostatních psech nevyjíždí. Jediné, co potřebuje, je trpělivost a laskavý přístup.  Ty, na které je zvyklý, má rád a vítá je, na ostatní potřebuje trochu více času, ale není se čemu divit, po tom všem, co prožil. Zaslouží si trpělivého a majitele, u kterého jeho zraněná psí duše najde pochopení. Majitele, který jej bude mít rád, bude se mu věnovat a vynahradí vše, čeho se Čertovi několik let nedostávalo. Čertík se mu jistě odvděčí svou láskou a důvěrou a bude mu věrným přítelem. 

My, kteří jsme jej mohli poznat a sledovat, jak se z ustrašeného a ztrápeného psa stává veselý pes s chutí do života, mu ze srdce přejeme, aby takového majitele našel.

Pomozme mu tedy najít pána, po jehož boku prožije krásný život, který si tak moc zaslouží!