pondělí 6. října 2014

Můj přechod na vege stravu a zamyšlení nad masožravci

Ahojte, po delší odmlce jsem tady zase se článkem, který bude takový více rozepisovací. V současné době to asi s články nebude zas tak žhavé, samozřejmě se budu snažit psát v každé volné chvilce, ale mám málo času a nabitý program, kdy mi většinu času bere škola a učení.

No, každopádně, v Olomouci, kde studuju, už nebydlím na koleji, ale na bytě, takže mám větší možnosti si sama něco ukuchtit a proto jsem naběhla na vaření takového jídla, jaké si představuju a na které mám chuť, žádná menza, žádné rychlovky ze sáčku. A jsem za to moc ráda, protože ani doma jsem neměla možnost si vařit nebo se stravovat podle svých představ a i když jsem od mala odmítala jíst maso, občas mi prostě bylo podsunuto, sice v malém množství, ale přece, protože doma zastávají názor, že maso je zdravé a strava bez masa je chudá.

V názvu článku jsem schválně napsala "vege strava", nechtěla jsem škatulkovat do vegetariáství a veganství, protože bilancuju někde na pomezí. Abych to uvedla na pravou míru: vegetarián jsem určitě, maso prostě nejím. Do veganství pomalu zabíhám, je to pro mě taková vyšší meta. Recepty si vybírám převážně veganské, ale občas se tam prostě nějaké ty mléčné výrobky apod. objeví. Nejsem zas tak časově, finančně a technicky vybavená, abych si tady dělala i mlíko a takové věci, ale nechci se vymlouvat a budu dělat vše proto, abych postupem času přešla na veganství, jak mi to velí mé morální zásady.

S vegetariánstvím už se doma postupem času smířili a mamka už mi dokonce sama kupuje tempeh, tofu a podobné věci, takže zjistila, že vege není jen o zelenině, ale že taková kuchyně může být hodně kreativní a hlavně: zdravá.

Já osobně už bych asi maso nepožila ani v malé míře, protože se mi otevřely oči a poté, co jsem zjišťovala různé informace pro blog, četla různé knihy, které pojednávají o tom, co se děje s hospodářskými zvířaty, tak mrtvoly utýraných a k smrti vyděšených tvorů už fakt ne-e...

Na druhou stranu bych si strašně přála, abych k vegetariánství stáhla co nejvíce lidí z mého okolí a přiměla je, aby si uvědomili co skutečně jedí. Že jejich steak, šunka, voňavá klobáska byl kdysi myslící tvor, který dokáže cítit bolest, radovat se a mít strach stejně jako my. Není to neživá hmota, lidstvo zvíře na neživou hmotu pouze degradovalo a necháváme si vymývat mozek tím, jak je maso super. Upřímně, lidi, kteří přede mnou začnou vykládat o tom, jak skvěle se nadlábli masa, mi pěkně lezou na nervy, obzvlášť pak ty, kteří mají tendenci se vegetariánství a veganství vysmívat jako nějaké slabosti. Co mě taky dokáže pěkně vytočit, je to, když někdo tvrdí, že má rád zvířata a přitom jí maso. Tak to má potom rád možná psy a kočky, domácí mazlíčky, ale nemůže tvrdit, že má rád všechna zvířata a jsou to jeho kamarádi, když si jejich mrtvolu pak dá k snídani, k obědu i večeři.

Na lidi, kteří jedí maso a ještě si v tom libují, mám svůj vlastní názor, no dobře, řeknu ho, pro mě jsou to primitivové. I když to můžou být v jiném ohledu chytří studovaní lidé, pro mě jsou to primitivové, kteří nedomýšlejí své jednání, jsou lhostejní k okolí a chovají se jako barbaři, protože jedení masa v dnešní době, kdy se člověk prezentuje jako nejkultivovanější tvor na zemi, mi přijde jako největší lidské barbarství a největší zvrhlost.

píšu článek a obědvám :))
 

Pokud jste dočetli až jsem, moc jste mě potěšili, můžete nechat nějaký komentář a pokud vás zajímá, jaký vliv na mě má bezmasá strava, pak čtěte následující článek, který by se měl objevit na blogu už během dneška :)


Žádné komentáře:

Okomentovat