Co se ve skutečnosti děje na velkofarmách a co jíme, když jíme živočišné produkty (2.díl: prasata)

Tento díl je věnován chovu vepřů.

Prasata

• je důležité, aby náklady na provoz a chov vepřů byly co nejnižší, proto jsou tato zvířata držena na betonové podlaze bez jakékoli slámy, což ničí jejich zdraví v mnoha směrech: prasatům otékají klouby, odírá se kůže a do noh se dostává infekce, to vše se samozřejmě následně promítne na jejich psychickém stavu
• špatná kvalita vzduchu způsobuje onemocnění dýchacích cest, nejčastěji zápal plic, čerstvý vzduch se dovnitř nevhání, jelikož by to stálo moc peněz
• i když je přirozeným instinktem prasnic stavět si pelechy, do kterých rodí svá mláďata, a následně se o ně starat, na velkofarmách je jim tohle odepřeno
• prasata jsou chována v malých klecích, kde se nemohou ani postavit, takže mají malý výdej energie, ušetří se tak na krmivu a rychleji přibývají na váze
• z frustrace narážejí prasata do mříží, zraňují se a vzájemně si koušou ocasy - to má však své řešení: ocasy jsou bez anestezie řezány
• selátka, která se špatně vyvíjejí, jsou umlácena, protože jako produkt by byla k ničemu
• prasata jsou krmena koncentrovaným krmivem bohatým na bílkoviny, aby rychle přibírala; jelikož toto krmivo je na míle vzdálené tomu, jakému je přizpůsoben jejich organismus, trpí prasata jaterními nemocemi
• o tom, že se zvířeti nedostává žádné veterinární pomoci, se snad ani nemusím zmiňovat
• při převozech v zimě prasata často přimrzají k mřížím, jsou pak odtrhována, přičemž jsou jim odervány nejen kusy kůže, ale někdy dokonce i končetiny

Co se děje na jatkách?

Postup je podobný jako při zabíjení (lepším výrazem by však podle mě bylo vraždění) krav. Prase je elektricky zabito nebo alespoň omráčeno, vyzvednuto řetězem za nohu a podříznuto. Tohle se může zdát jako poměrně humánní smrt, zase však dochází k chybám, které jen prodlužují utrpení zvířete a navíc se do něj promítne také sadistické chování dělníků, kteří prasata, jež se ze strachu snaží uprchnout, bijí, kopou a píchají všemožnými nástroji, jen aby se zvíře pohybovalo kupředu. Elektrody, kterými se do prasat vpouští elektřina, jsou nastaveny na nízké napětí, protože vysoké kazí maso, často tak dochází k tomu, že zvíře není usmrceno a následující kroky se dějí při jeho vědomí. 

Pro proříznutí hrdla, které však rovněž nemusí zvíře nutně usmrtit, jsou prasata házena do spařovací lázně, kde jsou jim odstraněny štětiny.Často však zaživa.

Vyvstává otázka, co za člověka může jít vykonávat tuto práci? Normální cítící člověk, který má emoce, mozek a srdce, by něčemu takovému nemohl ani přihlížet, natož se takových zrůdností účastnit. Na tuto otázku se nachází snadná, leč znepokojivá odpověď: na jatkách zvířat pracují sadisti. Sadisti, které těší, když mohou zvíře mučit, a kteří vymýšlejí všemožné způsoby jak mu jeho smrt prodloužit a způsobit mu tak co největší bolest.