Nadace na pomoc zvířatům a má práce v ní

Po delší pauze jsem se rozhodla napsat něco o mé práci v Nadaci na pomoc zvířatům v Ostravě.

Nadaci založil známý ostravský veterinář a předseda Moravskoslezského spolku na ochranu zvířat MVDr. Jan Nytra a je součástí jeho veterinární kliniky na ulici Ukrajinská v Ostravě-Porubě.

Jedná se především o kočičí útulek s kapacitou zhruba pro 30 koček a s místy pro 6 psů. Kočičích útulků je totiž ve srovnání s těmi psími poměrně málo, v Ostravě je tento jediný. Jeho výhodou je to, že se hned vedle nachází kvalitní veterinární ordinace, takže zvířata jsou neustále pod dohledem doktorů a novým majitelům jsou předávána zdravá, očkovaná, odčervená a odblešená, mnohdy také kastrovaná.

Já v Nadaci pracuju jako jedna z dobrovolnic, které pracují v útulku o víkendech. Má práce spočívá ve venčení psů, krmení zvířat, čištění jejich kotců a klecí a všechny možné práce kolem toho.
Ano, je to poměrně náročná práce, za kterou nic nedostávám. I když, slovo "nic" se vztahuje jen na finanční odměnu, jinak je mi odměnou zpětná vazba ze strany zvířat, které ví, že jim člověk pomáhá a jsou neskutečně vděčné za každou pozornost a pohlazení.

Pracuji tam už rok, poté co mi loni zemřela kočička a já jsem si to nutně potřebovala nějak vykompenzovat. Takže jsem nastoupila, zpočátku pomáhala již zaběhnutým pracovníkům a nakonec začala dostávat samostatné směny, na které však často chodím s mým kamarádem, rovněž velkým milovníkem zvířat.

I když je to těžká a ne zrovna čistá a voňavá práce, člověk si tam užije hodně zábavy a načerpá pozitivní energii. Alespoň já to tak mám. Není nic hezčího, než pocit, že je člověk užitečný a může se zasloužit na pomoci zvířatům.

Naštěstí v tomto útulku nikdy nezůstávají zvířata příliš dlouho, přicházejí zájemci a psi, kočky a jiná zvířata (někdy míváme i hlodavce, králíky) rychle nacházejí nové domovy. Koneckonců i můj nový kocourek je z tohoto útulku.

A tady ještě pár foteček se zvířátky, které mě během mé útulkové kariéry nejvíce chytily za srdce .

Balů: (omluvte moji ošklivost) tohle byl kocourek na kterého snad do konce života nezapomenu, neskutečně hodný, mazlivý, s krásnýma inteligentníma očima...Mohla bych na něho pět chválu celý den...Bohužel mi ho vyfoukla jiná paní..:(

Hachiko: Nesmí chybět...Pejsek původem z množírny, čínský chocholatý psík s vadou jícnu. Dlouho se čekalo na operaci, která by však byla dost riskantní a Hachiko nemohl jíst žádnou tuhou stravu, jen granule rozmočené ve vodě. Naštěstí se pak jeho stav zlepšil, takže operace už nebyla nutná a našel nového majitele.

Eliška: sice jsem ji tam zažila jen jednou, protože byla hned pryč, ale byla dokonalá :) Však sami vidíte...Zůstala opuštěná po smrti paničky a hodně po ní truchlila, kvůli tomu ji také první adoptivní rodina vrátila, jelikož doma plakala...Napodruhé to však naštěstí vyšlo a Eliška získala navíc dva nové psí kamarády

Bella: fenka s devíti štěňaty, kterou majitelka nechala ležet bez jídla a vody na mraze, dvě štěňátka kvůli tomu umrzla...Zpočátku byla Bella v útulku trochu nedůvěřivá, ale čím víc jsme se poznávali, tím více jsme se sbližovali a stávali se z nás kamarádi...:) Bylo to zlatíčko, taky už dávno našla nový domov i všechny její děti.

No, abych pravdu řekla, mohla bych tady přidávat fotky do nekonečna, protože jich mám bezpočet a za tu dobu, co tam dělám, se v útulku vystřídalo opravdu hodně zvířat a fotku mám fakt skoro s každým :-D
Takže jsem se rozhodla, že budu průběžně přidávat takový útulkový "seriál", co je nového, zajímavé zvířecí příběhy a tak podobně.

Co vy na to?