Lidé jsou sobci a ubližují buď přímo nebo nepřímo. Na jedné straně jsou ti, kteří zvířata týrají, zabíjejí je ať už pro potěšení nebo pro užitek a na druhé straně jsou ti, kteří je vědomě či nevědomě podporují tím, že zavírají před těmito problémy oči.
Zmiňme si proto alespoň ty nejožehavější problémy, kterým musí zvířata čelit, ale proti kterým se nemohou bránit.
1. Ničení jejich přirozeného životního prostředí
Jedná se především o kácení lesů. Les skýtá mnohým zvířatům přístřeší, nicméně lidé lesy likvidují, protože potřebují dřevo, obytnou plochu, budovat infrastrukturu. Dochází tak k vymírání živočišných druhů, které je nevratné.
Co je na tom absurdní? Také nezajdeme k sousedovi, nesrovnáme se zemí jeho dům a nepostavíme si na jeho místě nový...Proč lidé nedokáží žít vedle zvířat tak, jako dokáží žít vedle ostatních lidí, aniž by zasahovali do jejich životního prostoru?
Zvířata jsou lovena pro zábavu, jako sport, který poskytuje dávku adrenalinu a také pro cenné části jejich těla, jakou jsou sloní kly, velrybí ploutve, želví krunýře apod. Mnohým zvířatům jsou jen odřezány ony části těla a pak jsou ponechána napospas osudu. Jak bez nich mohou ve volné přírodě přežít už nikoho nezajímá.
Další záležitostí jsou samozřejmě i pytláci, kteří zvířata zabíjejí nelegálně a pak svůj úlovek prodávají na černém trhu.
3. Týrání zvířat
Tohle snad ani nepotřebuje komentář. Lidé týrají zvířata, protože v tom spatřují potěšení. Pro mě osobně je to deviantní chování, nic jiného. Pokud se už o zvíře nechtějí starat, nesnaží se mu najít náhradní domov, ale raději jej nechá vyhladovět, vyhodí je v lese nebo na cestu.
Co je na tom absurdní? Smutné je, že neexistují adekvátní tresty. Zvíře je přece méně než člověk. Proto vyvázne jen s pokutou nebo nízkým trestem, mnohdy ani to ne. Když už jsou tresty udělovány podle toho, že zvířecí život nemá takovou hodnotu, jako lidský, proč se nepohlíží na člověka, který je tohle schopen udělat, jako na zvrhlého a pro společnost nebezpečného? To nikdy nepochopím...
Omlouvám se za ten příšerný obrázek, ale tohleto udělal člověk.
4. Jejich konzumace
Chováme zvířata proto, abychom je snědli a potěšili tak své chuťové buňky. V tomto případě se jedná o maximální přezírání toho, jak se na náš stůl dostal šťavnatý steak nebo chutný králík na smetaně. Lidé prostě zavírají oči před tím, čím si zvířata musejí projít, jakým stresem, utrpením a bolestí a jejich maso na talíři vnímají jako hmotu, která nemá původ ve tvorovi, který cítil emoce příliš nelišící se od těch našich.
Co je na tom absurdní? Ruku na srdce: Kolik z těch, kdo konzumují maso, by jej jedlo i v případě, že by bylo zvíře zabito a zpracováno přímo před jejich očima? Nebo kdyby si jej dokonce muselo zabít sami? Kolik lidí by se pak stalo vegetariány! Ale pokud se to děje někde za našimi zády, je to v pořádku, že ano? Na náš talíř se pak dostane jen mrtvola, o které vůbec nevíme, jak vypadala předtím. Hlavně že se dobře najíme! A právě v tom, že člověk sáhne raději po alternativní stravě, vidím jeho vyspělost. V ničem jiném.
5. Kožešinová zvířata
Kožich z norka, nutrie nebo činčily? To je známka luxusu, v tom nám to bude slušet! Nevadí, že se dá vytvořit syntetická napodobenina, nebude tak "cool" jako pravý kožíšek ze zvířete. Kabelky z hadí kůže, kožené body,...Tohle všechno zaplatí mnoho živých tvorů svým životem. A zase tady platí ta stejná skutečnost, jako při konzumaci masa zvířat a to ta, že co oči nevidí, to srdce nebolí.
6. Testování na zvířatech
Zase podobná situace zneužívání zvířete jakožto tvora, který nemá žádné práva a nemůže se bránit. A my si pak na sebe vesele mažeme krémy a myjeme si vlasy šampony, aby byly krásně lesklé, aniž bychom si ověřili, jestli je daná kosmetika testována na zvířatech. Nezabíjíme tak zvíře přímo vlastníma rukama, ale intenzivně podporujeme výrobce testované kosmetiky, léků a bůhví čeho všeho ještě.
Co je na tom absurdní? To, že existují i značky, které na zvířatech netestují, takže to jde i bez toho.
7. Kupujeme zvířata u množitelů
Odporný jev, kterému se v poslední době začíná dařit v ČR. Napíšu o něm ještě podrobnější článek, proto nyní jen ve zkratce: Tzv. množitelé zvířat si přivydělávají tím, že ve velkém nechávají množit psy, aby pak měli hodně štěňat, která pak prodávají a přijdou si tím na velké peníze. Takováto zvířata jsou chováno v otřesných podmínkách a porodem vysíleným fenám není poskytnuta pomoc a ony umírají. Nevadí, množitel má takových psů mraky! Smutné je, že mnoho lidí o tomhle neví a od takovýchto lidí si kupují štěňátka, aniž by tušili, co jsou zač.
Co je na tom absurdní? Že se tato problematika moc neřeší. Není totiž dostatečně ošetřena legislativou. Množitelé navíc mají své triky, jak se při případné kontrole ochránit a ukázat v příznivém světle.
8. Nebereme si zvířata z útulků
Je tolik opuštěných zvířátek, útulku praskají ve švech, mnohdy ani nemají dostatečnou kapacitu, aby všechna zvířata pobraly, ale lidé se raději koupí psa s PP. Přitom kočičky a pejsci z útulků jsou tak vděční, když jim pomůžete! Vím to z vlastní zkušenosti.
9. Nekastrujeme a o zvířata se staráme nezodpovědně
Znáte to, lidé, především na vesnicích, nechávají žít volně kočky, které se samozřejmě rozmnoží a pak je hrozně moc opuštěných, nechtěných a bezprizorných koťátek. Pokud mají štěstí, dostanou se do útulku. Pokud ne, jsou lidmi topena nebo vyhazována, protože co s nimi že? Nešťastné kočičí matce se pak tvoří mléko, kterým nemá koho kojit, je jí špatně a hledá svá koťátka. Lidé jsou prostě příliš lakomí a laxní na to, aby zajeli k veterináři a zajistili to, aby na svět nepřicházelo nic, o co se pak nejsou schopni zodpovědně postarat. Když už nechtějí z jakýkoliv důvodů kastrovat, existují i antikoncepční prášky, které (alespoň u koček) podáváme jen jednou za půl roku v malém množství, takže žádné drastické každodenní hormonové "pecky" do těla, jako u antikoncepce lidské.
Stejná situace je ve velkém měřítku i u psů. Právě probíhá československý kastrační program, který se snaží zamezit množení psů v romských osadách na Slovensku. Tamní situace je totiž neúnosná. Bohužel, tohle něco stojí, proto potřebují finanční podporu, aby se tento zákrok dal zrealizovat.
Mnozí lidé odsuzují kastrace jako zásah do přirozenosti zvířete, ale v tomto bodě se já přikláním spíše pro využití lidské převahy nad zvířaty, protože má pozitivní význam. Lidé přece také korigují porodnost, ne?
10. Hubíme škůdce
Asi jsem divná, ale opravdu bych si raději nechala sežrat salát na zahrádce, než abych kvůli tomu hubila slimáky. Vždyť oni přece také chtějí žít. Sice nejsou nijak užiteční, ale k čemu je užitečný člověk? Umí být užitečný jen sám sobě, ale ne pro planetu Zemi. Jen si představme jak hrozné musí být, když se jim rozpouští tělo. Přitom existují i prostředky, které je odpuzují, ale nezahubí. Můžeme tak žít v míru a ne s nimi válčit těmi nejodpornějšími způsoby.
Co je na tom absurdní? Jejich hubiči si neuvědomují další dopad, který chemické prostředky na hubení mají. Otráveného slimáka může sníst ježek, který se pak samozřejmě také otráví. Navíc se chemie vsakuje do půdy, ze které je pak vstřebána našim tak zuřivě ochraňovaným salátem a my jej pak vesele sníme a jsme šťastní, jak jsme na slimáky vyzráli. Trochu nedomyšlené, nezdá se vám?
11. Pořádáme ohňostroje
Stará dobrá (nejen) silvestrovská zábava. Není nic hezčího, než poslouchat hlasité střílení a pozorovat jiskření na obloze. Význam této stupidní zábavy nikdy nepochopím, protože mě ohňostroje mě nijak nefascinují a jejich pořadatelé a obdivovatelé jsou pro mne jen hlupáci, kteří si neuvědomují jejich dopad na zvířata, které z nich mají strach, trauma a v panice utíkají z domovů. Navíc mají daleko citlivější sluch, takže je to pro ně stejné, jako by nám vystřelili petardu přímo u ucha.
12. Podporujeme cirkusy
Jak by se nám líbilo, kdyby nad námi stál někdo s bičem a my se museli nedobrovolně předvádět před publikem? Tohle je to pravé ničení zvířecí přirozenosti! Navíc v kolika cirkusech jsou zvířata chována v nevyhovujících podmínkách....
Nic dalšího mě momentálně nenapadá. A vás?
Musím říct, že při hledání obrázků, se mi dělalo hodně špatně. A to jsem ještě vybrala ty méně drastické.
Já osobně nezabiju ani komára a když už výjimečně ano, je mi to líto a uvažuju nad tím, jestli mám na to právo. Mouchy ani pavouci mi nevadí, když už se doma ocitne nějaký nezvaný host, chytím jej a vynesu ven. Někomu to může přijít jako extrém, ale já, jakožto člověk vyznávající buddhistické zásady (může to znít nabubřele, ale není :)) ), pěstuju soucit s každým živým tvorem a nepovažuju se za někoho, kdo může brát život jak se mu zlíbí.
Žádné komentáře:
Okomentovat