V horkých dnech potřebují ptáci vaši pomoc

V minulém článku jsme si řekli něco o tom, jak pomoci zvířatům trpícím ve výhni aut svých majitelů, teď si v krátkosti povíme, jak pomoci ptákům, kteří se potřebují ochlazovat, bohužel však v létě nemají kde, protože dochází k vysychání kaluží.

Jak jim tedy můžeme pomoci? Naprosto jednoduše. Umístěte na zahradu, balkón či okenní parapet nízkou misku s vodou, kde budou mít ptáci možnost se napít i okoupat. Nebo si můžete na zahradu pořídit ptačí pítko, které může být pro zahradu hezkým doplňkem.

Ve vedrech se také často stává, že mláďata ptáků předčasně vyskakují z hnízd. Bez lidské pomoci by pak nepřežila. K sepsání tohoto článku mě mimo jiné dovedla i událost, která se stala nedávno u mě doma. Náš kocour chytil mladého kosa/drozda (pardon, nevyznám se moc), který ale neměl žádná viditelná zranění. Jen seděl a rychle dýchal, jinak se nijak nesnažil o pohyb. Začala jsem tedy zjišťovat, co s ním udělat. Našla jsem i návody na domácí péči o zraněného ptáka, na to jsem si však netroufala a rozhodla se vyhledat nejbližší záchrannou stanici. Jejich seznam naleznete zde. Pokud nemáte možnost ptáka či jiné zvíře sami dovézt, slyšela jsem, že vyjíždí samotný personál, takže zkuste zavolat, za zeptání nic nedáte. Dále mi byla doporučena možnost napsat na FB stránku Ptáci Evropy, kde jsou schopní poradit nebo si pro ptáčka přijet a vypiplat ho.
Každopádně, pokud najdete zraněného ptáka, zkuste ho co nejdříve napojit, jelikož u ptáků nastupuje rychle horečka a s ní i dehydratace.

Takže zkoušejte pomáhat, jak se dá, protože každý život se cení.

Kočička dodává sílu nemocným zvířatům

Tak tohle je Radamenes. Na první pohled obyčejná kočka, má v sobě však něco, co ji dělá výjimečnou.
Na veterinární kliniku v polském Bydgoszczi se dostala sama ve vážném stavu, podařilo se jí však zotavit se  a teď obchází další nemocná zvířata, ke kterým si lehá nebo je olizuje a dodává jim tak sílu.

Podle mě je to úžasné a myslím, že tahle kočička bude mít hodně silnou karmu. A když si vzpomenu na své pobyty v nemocnici, tak jsem si jistá, že kdybych tam mohla mít taky takovou společnost, zkrátily by se na polovinu.

zdroj

Obrázek týdne: This is how real men shoot animals!

Tak tohle se mi zalíbilo na první pohled :) Mělo by se to poslat některým našim zvrhlým myslivcům, jak to má vypadat...

Přeji hezký den! :)

Co se skrývá za pokrmem "foie gras"? Bolest a utrpení...

Foie gras, luxusní "pochoutka" z husích či kachních jater, za kterou však nikdo nezaplatí vyšší cenu, než husy a kachny, kterým jsou kvůli tomu, aby si lidé tento pokrm mohli dopřát, zvětšovány játra tím, že je do nich násilím pěchována potrava. Několikrát denně, rourou zastrčenou do krku. A lidi, bez vědomí, svědomí a soucitu si pak jejich zvětšená játra dopřávají v restauracích. Nezdá se vám to zvrhlé? Je snad husa nebo kachna nebo jakékoli jiné zvíře věc, které můžeme působit bolest jak se nám zlíbí, jen proto, abychom si dopřáli maso, bez kterého můžeme klidně žít?

Prosím, podívejte se na video.

Neobvyklé přátelství psa a sovy

zdroj: boredpanda

Fotografka Tanja Brandt zachytila neobvyklé přátelství vysloužilého válečného psa Inga a sovičku Poldi. Někteří lidé sice mají podezření, že za to může spíše photoshop, ale já myslím, že to může být klidně možné :) Co myslíte vy??

Už stačilo! STOP palmovému oleji! To, co se děje, je špatně!

Možná už jste to viděli...na novinky.cz bylo včera uveřejněno video s malým orangutánkem z Bornea, kterého týrala jeho "chovatelka" tím, že jej držel v malé kleci pro drůbež a krmila jej jen kondenzovaným mlékem, čímž mu způsobila takové zdravotní problémy, že se teď malý orangutánek nemůže ani hýbat, protože má zdeformované kosti a otoky po celém těle.

Video můžete shlédnout zde

Nebojte, na videu není nic drastického, ale poukazuje na jeden ZÁSADNÍ problém, a tím je pěstování palmy olejné v Indonésii. Doufám, že mnozí z Vás o tomto problému již slyšeli a doufám, že mnozí jsou natolik uvědomělí, že nekupují výrobky obsahující palmový olej. Protože bojkot je to jediné, co může pomoci.

Pokud snad ještě přesně nevíte, co je tak škodlivého na palmovém oleji, tak ve zkratce: kvůli pěstování palmy olejné se ničí původní porost, jež obývají právě např. orangutani, ti tak ztrácejí svůj domov. Protože potřebují potravu, chodí ji hledat právě na plantáže, kde se pěstuje palma. Hlídači však nedovolí, aby si orangutani z půdy vybírali semínka a krutě je bijí a zabíjejí. Za druhé je palmový olej zdraví škodliví, je však levný, proto jej spousta výrobců používá do svých potravin, často pod krycím názvem "rostlinný olej".
Pro bližší info doporučuji tuto stránku, mimo jiné tam najdete i seznamy výrobků S a BEZ palmového oleje. I na tomto blogu se určitě nějaké informace objeví, raději pravidelně, protože opakování je matka moudrosti, nicméně nyní to rozepisovat nebudu.
Mláďata orangutanů, jejichž rodiče byli zabiti, jsou pak prodávána (není se čemu divit, v současné společnosti je zisk to jediné, na čem záleží) a dostanou se do rukou právě takovým lidem, jako byla "chovatelka" orangutánka z videa. Lidem, kteří neví, jak se o ně mají starat, vytrhnou je z přirozeného prostředí nebo je dokonce pro vlastní potěšení týrají.

Na závěr si dovolím vložit sem dva velice výstižné komentáře, které jsem našla pod článkem na novinkách. Stručně a jasně totiž vystihují situaci.
Když jsem o palmovém oleji a utrpení, jež se kvůli němu děje orangutanům, mluvila se svou matkou, jen nad tím mávla rukou. Pak jsem jí ukázala toto video a přečetla tyto dva komentáře. Už nemávala rukou a začala se zajímat o to, které výrobky palmový olej obsahují. Snad to není jen chvilkové dojetí a podaří se mi doma zavést nakupování palm oil-free výrobků. Uvažuju, že vytisknu nějaký seznam s nimi a dám jej na ledničku, ať to máme stále na očích.

David Číp:
Pokud nechceme být stejní jako "chovatelka" orangutana tak je skutečně základem vyhýbat se palmovému oleji. Řešíme tím totiž příčinu (to že "děti" orangutanů budou moci být se svoji matkou v přirozeném prostředí)a nikoli až jeden z mnoha následků, který Vás právem šokuje v reportáži. Zároveň je třeba dát vědět výrobcům proč si jejich výrobky nekupujeme a informovat o tom i své známé. Na základě tohoto tlaku je již např. většina brambůrků Bohemia chips bez palmového oleje a přidávají se i další (nejen) české firmy - třeba Semix, Emco, Biopekárna Zemanka atd.

Tato reportáž je bohužel jen špička ledovce. Orangutani se v místě palmových plantáží pohřbívají zaživa, upalují na stromech, plantážníci jim usekávají ruce aby už nemohly ničit sazenice palem - pokud je rovnou nevemou klackem. Koukněte prosím na www.StopPalmovemuOleji.cz a pusťte si sestřih filmu Green, který je ke spuštění na hlavní stránce. Věřím že následně pochopíte v čem je zakopaný pes a pomůžete nám to vyřešit.

Iva Beránková
A nejsmutnější na tom je, že Budi bohužel není jediný. Takových mláďat orangutanů jsou stovky. Na Borneu byly zničeny prakticky veškeré lesy kvůli plantážím olejových palem. Orangutani nemají kde žít a hledat potravu, tak musí chodit na ty olejové plantáže. Kde je ovšem hlídači zabijí coby škůdce. Takže obvykle zavraždí matku a její bezbranné mládě prodají někomu "na hraní", nebo ponechají osudu vedle mrtvoly jeho mámy. To je smutná realita dnešní doby, Borneo a další ostrovy Indonézie se změnily na plantáže olejových palem a divoká zvířata vymírají, protože nemají kde žít. 

Lidi, pokud se Vám to také nelíbí, nepodporujte to. Nekupujte výrobky obsahující palmový tuk. To je bohužel jediné,co se s touto situací dá dělat.

Co se ve skutečnosti děje na velkofarmách a co jíme, když jíme živočišné produkty (1.díl: krávy)

Momentálně čtu knihu Jejich jest království: O etickém chování vůči zvířatům a jejich osudu, která si rozhodně zaslouží ještě samostatný článek, ale rozhodla jsem se udělat z jedné kapitoly takový výcuc, protože plno lidí si ani nedokáže představit, co se ve skutečnosti děje na velkofarmách, plno věcí by nenapadlo ani ve snu.
V prvním díle se budu věnovat problematice velkochovu dobytka:

Dojnice

• stroje, které kravám odsávají mléko se často porouchají a v důsledku toho způsobují kravám zdravotní problémy, záněty vemene (mastitidu), taková kráva samozřejmě zůstane neléčena a buď sama umře nebo je zabita
• tvorba mléka v tak velkém množství je pro krávu nepřirozená, odebírá jí z těla bílkoviny, což ji přirozeně oslabuje
• krávy jsou uměle oplodňovány, aby měly co nejvíce mléka, což zase vede ke slábnutí
• i když je běžná délka života krav 20 let, jsou zabíjeny již po 5 letech, kdy už nejsou schopny produkovat tolik mléka 

Telata

• mladí býčci jsou jako vedlejší produkt vykrmováni v dřevěných kotcích, ve kterých se nemohou hýbat, protože čím více pohybu mají, tím by bylo maso svalnatější a to je nežádoucí
• je jim odpíráno železo, aby jejich maso bylo světlé, a protože kráva železo potřebuje, olizuje železné mříže...i když ty už v dnešní době železné nejsou, aby je lízat nemohla

Jateční dobytek

• značkování: rozpáleným železem se kravám vypalují značky na tvář nebo na tělo
• kastrace, vše při plném vědomí, bez anestezie
• odstraňování rohů: odříznuty nebo rozpuštěny speciální pastou, oboje bolestivé, protože v rozích jsou nervová zakončení
• aby se snížily náklady na krmivo, je dobytek krmen také krví, hnojem a trusem kuřat
• při převozu trpí zvířata často ve velkých vedrech, takže kolabují nebo naopak v zimě mrznou, a protože vylučují pod sebe na zem, která rychle namrzá, kloužou, padají a zraňují se

Jak to vypadá na jatkách?

Nejprve je kráva usmrcena střelou ze vzduchové pistole do hlavy, pokud střela není mířena správně, je pouze omráčena. Následuje spoutání krávy řetězem a její vyzdvižení na přepravní linku, kde je jí následně podřezáno hrdlo a ona vykrvácí. Po vykrvácení je jí uříznuta hlava a nohy, stažena z kůže, vykuchána a naporcována. Jak uvádí autor knihy, tento postup nařizuje zákon, avšak praxe je jiná a ještě brutálnější, protože dochází k selhávání celého procesu. Např. se může stát to, že střelec netrefí krávu správně, ta začne v hrůze prchat a tak je po ní dál a dál stříleno. Špatně střelená kráva je pouze omámena a přesto vyzvednuta na řetěz, kde se zmítá. To je potvrzeno dělníky, kteří kdy na jatkách pracovali. Selhat může i prořiznutí hrdla zmítající se krávě. Linka se však nezastaví a kráva, stále živá, se dostává ke stahovači kůže, který jí kůži stáhne zaživa. 

Uvažovala jsem, že sem přidám i nějaké obrázky, ale myslím, že článek je natolik výstižný a barvitý, že už doprovodný materiál ani nebude potřeba a každému normálnímu člověku budou i tak vstávat hrůzou vlasy na hlavě.

V druhém díle se pak budu zabývat prasaty a ve třetím slepicemi. 

Co se ve skutečnosti děje na velkofarmách a co jíme, když jíme živočišné produkty (3.díl: drůbež)

Tento díl se zabývá slepicemi. Řekla bych, že kuřecí maso je jedeno ve větší míře, než např. maso vepřové nebo hovězí, hodně lidí jí pouze kuřecí maso. Věřte, že po přečtení tohoto článku, vás přejde chuť i na něj.
Na úvod bych chtěla ještě zmínit, že (jak uvádí kniha Jejich jest království) jen ve Spojených státech je ročně zabito 8 miliard slepic. Pro srovnání: na Zemi žije přibližně 6 miliard lidí, dokážeme si tudíž snadno představit, o jak obrovská jatka se jedná. Znovu podotýkám, že kuřecí maso není uměle vytvořená hmota, která se vzala odnikud, ale pochází ze živého tvora, schopného vnímat bolest a strach!!

Kuřata

• slepice velice rády pečují o svá kuřátka (mimochodem: věděli jste, že kuřátka si ráda hrají?), to je jim však na velkofarmách odepřeno; na velkofarmě se totiž kuřátka narodí v umělé líhni a poté jsou házena na běžící pás, přičemž plno jich spadne z pásu dolů, kde jsou obvykle rozdrcena, nikdo tyto slepičí miminka nezvedne...
• kuřata jsou dále roztřízena podle pohlaví: oběma pohlaví jsou useknuty špičky zobáčků a drápy, budoucím chovným kohoutům dále řezají hřebínky; zbytek kohoutů je usmrceno, protože se k ničemu nehodí,  jelikož jsou nežádaným vedlejším produktem
• smrt kohoutků obvykle probíhá tak, že jsou nacpáni do plastikových pytlů a udušeni, některé líhně volí snad ještě horší způsob: zaživa je nahážou do mlecích strojů a rozemílají na hnojivo...detaily této zrůdnosti si jistě domyslíte sami
• zbavování špiček zobáčků taky není zrovna příjemná procedura, v zobáku má slepice totiž nervová zakončení, navíc je často useknutí provedeno špatně, malém kuřátko přivodí smrtelný šok nebo jim znemožní přijímat potravu
• dále probíhá očkování: robotický přístroj kuře přidrží a do tělíčka je zaražena jehla, zde dochází k častým infekcím

Nosnice

• omezený prostor a naprosté znemožnění pohybu je samozřejmostí, čím menší klec bude slepice mít, tím více zvířat se vleze do místnosti
• klece bývají zhotoveny z pletiva a jelikož je slepice od přírody hrabavý pták, má potřebu hrabat, což jí na tomto pletivu způsobuje zranění pařátů
• protože nemůže slepice chodit, slábnou jí končetiny, které se pak snadno lámou; to je způsobeno také tím, že jsou nuceny k velké produkci vajec, na jejichž tvorbu pak organismus spotřebuje všechen vápník v těle, vápník na kosti už tedy nezbude
• vejce, které kupujeme, tak mají pěknou skořápku, avšak na úkor naprostého vyčerpání a zničení slepičího organismu
• proti nemocem, které v přeplněném prostředí vznikají, jsou slepice dopovány antibiotiky, což má pro zemědělce své výhody: zvyšuje to nosnost
• trus a moč v klecích se příliš neuklízí (jak by se to taky mohlo uklidit, při takovém množství?), vše tedy odtéká do jam k tomu určených; pach čpavku z moči dráždí sliznice horních cest dýchacích, zánět spojivek a vředy na rohovkách, ničí imunitní systém a proto jsou slepice náchylnější k různým chorobám
• stísněný prostor způsobuje slepicím psychické poruchy: jelikož jsou potlačeny jejich přirozené pudy, tedy hrabání a klování, začne se u nich rozmáhat tzv.kanibalismus - slepice klovají své sousedy a škubou jim peří...řešení? zbavit je zobáků, což je pro slepici bolestivé!
• genetická manipulace způsobuje rychlejší dospívání slepic, což je však provázeno větší nervozitou, která zase vede k tomu, že slepice klovou ještě více ostatní a snaží se uprchnout z klece, což je samozřejmě nemožné:  to vše vede k zešílení
• slepice špatně snášejí horko, ochlazují se popelením, to však není v jejich kleci možné; dochází pak k selhávání imunity a úmrtí z přehřátí
• při cestě na jatka už tedy slepice skoro nevypadá jako slepice: je opelichaná, na těle má nádory; z takových slepic se pak vyrábí masokostní moučka, kterou se krmí krávy, prasata a drůbež...hezký potravní řetězec, ne?

Brojleři 

(slepice chované na maso)

• cílem je, aby vyrostli a nabrali na váze co nejrychleji, což má zase neblahý dopad na organismus zvířete: dochází k abnormalitám kostí, kroutí se jim nohy, mají křehké kosti, vykloubené obratle,... nemusím snad vysvětlovat, jaké bolesti tohle vše způsobuje
• srdce a plíce se však vyvíjí pomaleji a tělo tak nestíhá okysličovat krev, srdce je namáhané a tak dochází k infarktům
• do toho si připočtěme problémy s dýchacím ústrojím, způsobené obsahem čpavku ve vzduchu, který brojleři dýchají
• čpavek rovněž způsobuje vředy a popáleniny na kůži, záněty spojivek, které vedou až k oslepnutí; farmáři však nevidí důvod pečovat o jejich zdraví, jelikož slepice i přesto všechno přibývají na váze

Jak to vypadá na jatkách?

Ptáci se pochytají do beden, kde jsou násilně vecpání, přičemž dochází k rozbití hlavy a zlomení křídel a nohou. Slepice jsou vyrvány z pletivových klecí, v nichž jim často uvíznou nohy. Dochází pak k odtržení končetiny i křídla. 

Nadměrně stresující záležitostí je rovněž přeprava na jatka. Mrznou nebo se přehřívají a hladoví, není potřeba jim totiž podávat jídlo a vodu, když budou stejně zabity. Dochází tedy k infarktům způsobeným hrůzou a vyčerpáním.

Poté dochází (nebo spíše má dojít) k omráčení ve vodě s elektrickým proudem, které však často zvíře neomráčí dostatečně. Následuje podříznutí hrdla (znovu podotýkám, že kvůli chybám to zvíře nemusí zabít) a dále vhazování slepic do nádrže s vařící vodou, aby byly zbaveny peří. 

Pár slov na závěr:

Sáhněte si do svědomí a zamyslete se nad tím, jestli vám svědomí vůbec dovolí nadále požívat živočišné produkty a podporovat tak tyto hrůzy, které se dějí.

Ve společnosti je běžné mluvit o koncentračních táborech jako o jedné z největších hrůz v dějinách, říká se, že takové utrpení se už nesmí nikdy opakovat. Ale ono se děje. Neustále, každý den, právě teď. Tak, jak trpěli lidé v koncentračních táborech trpí dnes na světě miliony zvířat, mnohé ještě hůř. Vnímavý člověk, který pociťuje soucit prostě nemůže konzumovat živočišné produkty, aniž by mu při pomyšlení na to, jakou cestou bolesti a utrpení se k němu produkt dostal, nebylo špatně. 

Bohužel, najdou se určitě i lidé sobečtí, kteří dají přednost voňavému steaku a smaženým vajíčkám, jen proto, aby měli sami požitek a aby se měli dobře a raději nechtějí vědět nic o tom, co se děje. Distancujeme se od bytostí jako jsou krávy, prasata, ovce, kozy a slepice, nevíme nic o jejich přirozeném chování, o tom, že i ony by dokázaly být stejnými přáteli, jako jsou nám psi a kočky. Nechceme to vědět. Někde ve skrytu duše totiž tušíme, že kdybychom to věděli, nedokázali bychom jim ublížit. Přitom se pohoršujeme nad týráním zvířat, která jsou nám blízká, na druhou stranu však tohle plně tolerujeme. Jak je to možné? Podle mě je to způsobeno tím, jak člověka naprogramuje společnost, tím, že mu vštěpuje do hlavy, co je dobré a co špatné a člověk, který málo přemýšlí nad svým jednáním nebo je prostě líný přemýšlet a vytvořit si k tomuto problému vlastní postoj a názor a bojovat proti špatnosti.

To, co se děje je zrůdnost, která se však netrestá, je brána jako samozřejmost a v chovu hospodářských zvířat na maso, mléko a vejce se točí peníze, pro které jsou mnozí schopni klidně i vraždit.

A pokud vás snad ještě tohle všechno nepřesvědčilo, pak se podívejte na tohle video, které ukazuje slepice zachráněné z klecového chovu, které se poprvé ocitnou na svobodě a mohou dělat věci, které jsou pro ně přirozené:protáhnout se, popelit se, stavět si hnízdo, poprvé uvidí slunce a ucítí čerstvý vzduch. Brečím ještě teď...

Budu ráda, když tento článek (respektive jeho 1.-3.díl) budete číst a šířit dál, ať se čím dál více lidem otevřou oči.

Co se ve skutečnosti děje na velkofarmách a co jíme, když jíme živočišné produkty (2.díl: prasata)

Tento díl je věnován chovu vepřů.

Prasata

• je důležité, aby náklady na provoz a chov vepřů byly co nejnižší, proto jsou tato zvířata držena na betonové podlaze bez jakékoli slámy, což ničí jejich zdraví v mnoha směrech: prasatům otékají klouby, odírá se kůže a do noh se dostává infekce, to vše se samozřejmě následně promítne na jejich psychickém stavu
• špatná kvalita vzduchu způsobuje onemocnění dýchacích cest, nejčastěji zápal plic, čerstvý vzduch se dovnitř nevhání, jelikož by to stálo moc peněz
• i když je přirozeným instinktem prasnic stavět si pelechy, do kterých rodí svá mláďata, a následně se o ně starat, na velkofarmách je jim tohle odepřeno
• prasata jsou chována v malých klecích, kde se nemohou ani postavit, takže mají malý výdej energie, ušetří se tak na krmivu a rychleji přibývají na váze
• z frustrace narážejí prasata do mříží, zraňují se a vzájemně si koušou ocasy - to má však své řešení: ocasy jsou bez anestezie řezány
• selátka, která se špatně vyvíjejí, jsou umlácena, protože jako produkt by byla k ničemu
• prasata jsou krmena koncentrovaným krmivem bohatým na bílkoviny, aby rychle přibírala; jelikož toto krmivo je na míle vzdálené tomu, jakému je přizpůsoben jejich organismus, trpí prasata jaterními nemocemi
• o tom, že se zvířeti nedostává žádné veterinární pomoci, se snad ani nemusím zmiňovat
• při převozech v zimě prasata často přimrzají k mřížím, jsou pak odtrhována, přičemž jsou jim odervány nejen kusy kůže, ale někdy dokonce i končetiny

Co se děje na jatkách?

Postup je podobný jako při zabíjení (lepším výrazem by však podle mě bylo vraždění) krav. Prase je elektricky zabito nebo alespoň omráčeno, vyzvednuto řetězem za nohu a podříznuto. Tohle se může zdát jako poměrně humánní smrt, zase však dochází k chybám, které jen prodlužují utrpení zvířete a navíc se do něj promítne také sadistické chování dělníků, kteří prasata, jež se ze strachu snaží uprchnout, bijí, kopou a píchají všemožnými nástroji, jen aby se zvíře pohybovalo kupředu. Elektrody, kterými se do prasat vpouští elektřina, jsou nastaveny na nízké napětí, protože vysoké kazí maso, často tak dochází k tomu, že zvíře není usmrceno a následující kroky se dějí při jeho vědomí. 

Pro proříznutí hrdla, které však rovněž nemusí zvíře nutně usmrtit, jsou prasata házena do spařovací lázně, kde jsou jim odstraněny štětiny.Často však zaživa.

Vyvstává otázka, co za člověka může jít vykonávat tuto práci? Normální cítící člověk, který má emoce, mozek a srdce, by něčemu takovému nemohl ani přihlížet, natož se takových zrůdností účastnit. Na tuto otázku se nachází snadná, leč znepokojivá odpověď: na jatkách zvířat pracují sadisti. Sadisti, které těší, když mohou zvíře mučit, a kteří vymýšlejí všemožné způsoby jak mu jeho smrt prodloužit a způsobit mu tak co největší bolest.

A něco hezkého na dobrou noc

Takhle to umí rozjet krocan Guille ze Santuario Gaia, španělské obdoby Farm Sancutary.
Podívejte se sami, že i takové "užitkové" zvíře jako je krocan stojí za pozornost nejen na talíři!

video mi bohužel nešlo nahrát, takže klikejte sem.

Medvěd vytáhl topící se vránu

Koukněte se sami, co se stalo v budapešťské zoo, kde spadla vrána do jezírka v medvědím výběhu.

Kniha Zvíře jako pokusný objekt

Narazila jsem na tuto na první pohled zajímavou knihu, kterou bych si moc ráda přečetla. Její autorkou je Tereza Vandrovcová, absolventka katedry sociologie na Univerzitě Karlově, která je mimo jiné i mluvčí iniciativy Veggie Parade.

Kupujte například na Svobodě zvířat, kde najdete i další zajímavé titulky a koupí navíc podpoříte činnost organizace Svoboda zvířat.

Jaký je postoj moderního člověka k ostatním obyvatelům této planety? Human-Animal Studies je relativně nový, ale dynamicky se rozvíjející obor v rámci společenských věd, který se zabývá různorodými vztahy mezi lidmi a ostatními zvířaty. Představovaná populárně-naučná publikace tento nový obor poprvé představuje českému čtenářstvu a na konkrétním příkladu zvířat v laboratořích ukazuje, jakým způsobem může být sociologická reflexe mezidruhových vztahů přínosná. Kniha postupuje od náčrtu teorie morálního statusu až k praktické analýze způsobu, jímž jsou zvířata de-individualizována a zvěcňována moderní vědou za účelem jejich využití ve výzkumu. Snaží se přijít na to, jakým způsobem experimentující vědec dokáže utlumit své emoce či morální zábrany a akceptovat toto zvěcnění. Popisuje celou řadu příčin, mezi které patří např. způsob vzdělávání a výchovy budoucích vědců, způsob fungování vědeckých institucí, ale i celospolečenské mechanismy, které zasazují zkoumanou problematiku do souvislosti globální ekologické krize.

Fotky veselých zvířátek ve Farm Sanctuary

Vyhledala jsem několik fotek, které ukazují spokojenost a radost ze života zvířat žijících na Farm Sanctuary. Pokud nevíte, o co se jedná, pak čtěte zde. Lidé, kteří tohle dokážou mají můj velký obdiv. Je hezké vidět, že někteří lidé se nenechají strhnout konzumní (a konzumující) společností a dokážou udělat pro svět a tvory žijící na něm něco víc, než jen nečinně přihlížet.
To, že vznikají takovéto "azyly" znamená, že ještě není vše ztraceno.

101 způsobů, jak ublížit zvířeti

Název článku je tak trochu nadnesený, na 101 způsobů si zřejmě nevzpomenu, nicméně odhaduju, že jich určitě existuje i více, protože lidé jsou v tomto směru velice kreativní.  Kdo jim na to dal právo? Oni sami sobě.
Lidé jsou sobci a ubližují buď přímo nebo nepřímo. Na jedné straně jsou ti, kteří zvířata týrají, zabíjejí je ať už pro potěšení nebo pro užitek a na druhé straně jsou ti, kteří je vědomě či nevědomě podporují tím, že zavírají před těmito problémy oči.
Zmiňme si proto alespoň ty nejožehavější problémy, kterým musí zvířata čelit, ale proti kterým se nemohou bránit.

1. Ničení jejich přirozeného životního prostředí
Jedná se především o kácení lesů. Les skýtá mnohým zvířatům přístřeší, nicméně lidé lesy likvidují, protože potřebují dřevo, obytnou plochu, budovat infrastrukturu. Dochází tak k vymírání živočišných druhů, které je nevratné.
Co je na tom absurdní? Také nezajdeme k sousedovi, nesrovnáme se zemí jeho dům a nepostavíme si na jeho místě nový...Proč lidé nedokáží žít vedle zvířat tak, jako dokáží žít vedle ostatních lidí, aniž by zasahovali do jejich životního prostoru?

2. Lov zvířat a pytlačení
Zvířata jsou lovena pro zábavu, jako sport, který poskytuje dávku adrenalinu a také pro cenné části jejich těla, jakou jsou sloní kly, velrybí ploutve, želví krunýře apod. Mnohým zvířatům jsou jen odřezány ony části těla a pak jsou ponechána napospas osudu. Jak bez nich mohou ve volné přírodě přežít už nikoho nezajímá.
Další záležitostí jsou samozřejmě i pytláci, kteří zvířata zabíjejí nelegálně a pak svůj úlovek prodávají na černém trhu.

3. Týrání zvířat
Tohle snad ani nepotřebuje komentář. Lidé týrají zvířata, protože v tom spatřují potěšení. Pro mě osobně je to deviantní chování, nic jiného. Pokud se už o zvíře nechtějí starat, nesnaží se mu najít náhradní domov, ale raději jej nechá vyhladovět, vyhodí je v lese nebo na cestu.
Co je na tom absurdní? Smutné je, že neexistují adekvátní tresty. Zvíře je přece méně než člověk. Proto vyvázne jen s pokutou nebo nízkým trestem, mnohdy ani to ne. Když už jsou tresty udělovány podle toho, že zvířecí život nemá takovou hodnotu, jako lidský, proč se nepohlíží na člověka, který je tohle schopen udělat, jako na zvrhlého a pro společnost nebezpečného? To nikdy nepochopím...
Omlouvám se za ten příšerný obrázek, ale tohleto udělal člověk.

4. Jejich konzumace
Chováme zvířata proto, abychom je snědli a potěšili tak své chuťové buňky. V tomto případě se jedná o maximální přezírání toho, jak se na náš stůl dostal šťavnatý steak nebo chutný králík na smetaně. Lidé prostě zavírají oči před tím, čím si zvířata musejí projít, jakým stresem, utrpením a bolestí a jejich maso na talíři vnímají jako hmotu, která nemá původ ve tvorovi, který cítil emoce příliš nelišící se od těch našich.
Co je na tom absurdní? Ruku na srdce: Kolik z těch, kdo konzumují maso, by jej jedlo i v případě, že by bylo zvíře zabito a zpracováno přímo před jejich očima? Nebo kdyby si jej dokonce muselo zabít sami? Kolik lidí by se pak stalo vegetariány! Ale pokud se to děje někde za našimi zády, je to v pořádku, že ano? Na náš talíř se pak dostane jen mrtvola, o které vůbec nevíme, jak vypadala předtím. Hlavně že se dobře najíme! A právě v tom, že člověk sáhne raději po alternativní stravě, vidím jeho vyspělost. V ničem jiném.

5. Kožešinová zvířata
Kožich z norka, nutrie nebo činčily? To je známka luxusu, v tom nám to bude slušet! Nevadí, že se dá vytvořit syntetická napodobenina, nebude tak "cool" jako pravý kožíšek ze zvířete. Kabelky z hadí kůže, kožené body,...Tohle všechno zaplatí mnoho živých tvorů svým životem. A zase tady platí ta stejná skutečnost, jako při konzumaci masa zvířat a to ta, že co oči nevidí, to srdce nebolí.

6. Testování na zvířatech
Zase podobná situace zneužívání zvířete jakožto tvora, který nemá žádné práva a nemůže se bránit. A my si pak na sebe vesele mažeme krémy a myjeme si vlasy šampony, aby byly krásně lesklé, aniž bychom si ověřili, jestli je daná kosmetika testována na zvířatech. Nezabíjíme tak zvíře přímo vlastníma rukama, ale intenzivně podporujeme výrobce testované kosmetiky, léků a bůhví čeho všeho ještě.
Co je na tom absurdní? To, že existují i značky, které na zvířatech netestují, takže to jde i bez toho.

7. Kupujeme zvířata u množitelů
Odporný jev, kterému se v poslední době začíná dařit v ČR. Napíšu o něm ještě podrobnější článek, proto nyní jen ve zkratce: Tzv. množitelé zvířat si přivydělávají tím, že ve velkém nechávají množit psy, aby pak měli hodně štěňat, která pak prodávají a přijdou si tím na velké peníze. Takováto zvířata jsou chováno v otřesných podmínkách a porodem vysíleným fenám není poskytnuta pomoc a ony umírají. Nevadí, množitel má takových psů mraky! Smutné je, že mnoho lidí o tomhle neví a od takovýchto lidí si kupují štěňátka, aniž by tušili, co jsou zač.
Co je na tom absurdní? Že se tato problematika moc neřeší. Není totiž dostatečně ošetřena legislativou. Množitelé navíc mají své triky, jak se při případné kontrole ochránit a ukázat v příznivém světle.

8. Nebereme si zvířata z útulků
Je tolik opuštěných zvířátek, útulku praskají ve švech, mnohdy ani nemají dostatečnou kapacitu, aby všechna zvířata pobraly, ale lidé se raději koupí psa s PP. Přitom kočičky a pejsci z útulků jsou tak vděční, když jim pomůžete! Vím to z vlastní zkušenosti.

9. Nekastrujeme a o zvířata se staráme nezodpovědně
Znáte to, lidé, především na vesnicích, nechávají žít volně kočky, které se samozřejmě rozmnoží a pak je hrozně moc opuštěných, nechtěných a bezprizorných koťátek. Pokud mají štěstí, dostanou se do útulku. Pokud ne, jsou lidmi topena nebo vyhazována, protože co s nimi že? Nešťastné kočičí matce se pak tvoří mléko, kterým nemá koho kojit, je jí špatně a hledá svá koťátka. Lidé jsou prostě příliš lakomí a laxní na to, aby zajeli k veterináři a zajistili to, aby na svět nepřicházelo nic, o co se pak nejsou schopni zodpovědně postarat. Když už nechtějí z jakýkoliv důvodů kastrovat, existují i antikoncepční prášky, které (alespoň u koček) podáváme jen jednou za půl roku v malém množství, takže žádné drastické každodenní hormonové "pecky" do těla, jako u antikoncepce lidské.
Stejná situace je ve velkém měřítku i u psů. Právě probíhá československý kastrační program, který se snaží zamezit množení psů v romských osadách na Slovensku. Tamní situace je totiž neúnosná. Bohužel, tohle něco stojí, proto potřebují finanční podporu, aby se tento zákrok dal zrealizovat.
Mnozí lidé odsuzují kastrace jako zásah do přirozenosti zvířete, ale v tomto bodě se já přikláním spíše pro využití lidské převahy nad zvířaty, protože má pozitivní význam. Lidé přece také korigují porodnost, ne?

10. Hubíme škůdce
Asi jsem divná, ale opravdu bych si raději nechala sežrat salát na zahrádce, než abych kvůli tomu hubila slimáky. Vždyť oni přece také chtějí žít. Sice nejsou nijak užiteční, ale k čemu je užitečný člověk? Umí být užitečný jen sám sobě, ale ne pro planetu Zemi. Jen si představme jak hrozné musí být, když se jim rozpouští tělo. Přitom existují i prostředky, které je odpuzují, ale nezahubí. Můžeme tak žít v míru a ne s nimi válčit těmi nejodpornějšími způsoby.
Co je na tom absurdní? Jejich hubiči si neuvědomují další dopad, který chemické prostředky na hubení mají. Otráveného slimáka může sníst ježek, který se pak samozřejmě také otráví. Navíc se chemie vsakuje do půdy, ze  které je pak vstřebána našim tak zuřivě ochraňovaným salátem a my jej pak vesele sníme a jsme šťastní, jak jsme na slimáky vyzráli. Trochu nedomyšlené, nezdá se vám?

11. Pořádáme ohňostroje
Stará dobrá (nejen) silvestrovská zábava. Není nic hezčího, než poslouchat hlasité střílení a pozorovat jiskření na obloze. Význam této stupidní zábavy nikdy nepochopím, protože mě ohňostroje mě nijak nefascinují a jejich pořadatelé a obdivovatelé jsou pro mne jen hlupáci, kteří si neuvědomují jejich dopad na zvířata, které z nich mají strach, trauma a v panice utíkají z domovů. Navíc mají daleko citlivější sluch, takže je to pro ně stejné, jako by nám vystřelili petardu přímo u ucha.

12. Podporujeme cirkusy
Jak by se nám líbilo, kdyby nad námi stál někdo s bičem a my se museli nedobrovolně předvádět před publikem? Tohle je to pravé ničení zvířecí přirozenosti! Navíc v kolika cirkusech jsou zvířata chována v nevyhovujících podmínkách....

Nic dalšího mě momentálně nenapadá. A vás?
Musím říct, že při hledání obrázků, se mi dělalo hodně špatně. A to jsem ještě vybrala ty méně drastické.

Já osobně nezabiju ani komára a když už výjimečně ano, je mi to líto a uvažuju nad tím, jestli mám na to právo. Mouchy ani pavouci mi nevadí, když už se doma ocitne nějaký nezvaný host, chytím jej a vynesu ven. Někomu to může přijít jako extrém, ale já, jakožto člověk vyznávající buddhistické zásady (může to znít nabubřele, ale není :)) ), pěstuju soucit s každým živým tvorem a nepovažuju se za někoho, kdo může brát život jak se mu zlíbí.