Zobrazují se příspěvky se štítkemvegetariánství / veganství. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvegetariánství / veganství. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 4. února 2016

Rostlinný sýr Wilmersburger




Tento sýr jsem ulovila v rakouském Sparu. Z rostlinných sýrů jsem měla zatím jen Tavenýr (tofu do této kategorie nepočítám) a příliš mne nezaujal. Wilmersburger byl však i přes svou vyšší cenu láskou na první pohled a to ze tří důvodů:
1. Vypadá naprosto jako sýr.
2. Voní jako sýr.
3. Chutná jako sýr.
Ne že by se mi tak stýskalo po sýrech, ale bylo to prostě příjemné překvapení a přiznám se, že jsem na chvilku pojala podezření, že je to podvod a je to klasický sýr z kravského mléka :-D (což samozřejmě není).

V Rakousku jsem kolem něj chodila dlouho jako mlsný kocour a rozhodla se, že si jej koupím jako odměnu za zkoušky a tak se také stalo. Za 2,99 euro byl můj.
Zkusila jsem jej jen tak na chleba a pak také na toasty, kde se výborně, ale opravdu výborně roztaví a bylo to prostě opravdu jako klasický sýr, až mi doma ujídali :-D
A protože jsem zjistila, že čas od času prostě musí být můj, hledala jsem, kde by se u nás dal pořídit a našla jej zatím jen na internetu, např. na Veganfoods (mají také další příchutě: s rajčaty a bazalkou, kořením, cheddar, bylinkový, houbový a paprikový).

Každopádně jej mohu jen doporučit! Myslím, že čas od času si jej může dopřát každý vegan.



středa 3. února 2016

Veganem ve Vídni

Konečně jsem se dokopala k dlouho plánovanému (trochu delšímu) článku o mých poznatcích z čtyřměsíčního pobytu ve Vídni, kde jsem byla na Erasmu. A samozřejmě jsem se tam musela nějak stravovat a obstarávat si suroviny, takže si myslím, že nebude od věci, když se o své postřehy podělím a poskytnu tak těm, co se do Vídně chystají nějaké užitečné rady a tipy. Nejvíce budou z oblasti nákupů potravin, protože na nákup jsem chodila snad každý den.

Ještě bych chtěla na začátek doporučit tuto stránku, kde najdete plno dalších užitečných informací o tom, kde nakoupit nebo kam zajít na jídlo a krom toho i přehled veganských akcí ve Vídni. Musíte však umět německy :)


úterý 2. února 2016

Veganské jogurty a dezerty

Tak tady pro vás mám článeček, kde budu hodnotit různé rostlinné (sójové, rýžové, ovesné atp.) dezerty a jogurty. Kritérium, podle kterého jsem udávala hodnocení, byla převážně chuť. Co se týče složení, je k němu také přihlédnuto, ale jelikož nejsem odborník na výživu a jednotlivé složky ve složení nedokážu zas až tak dobře vyhodnotit a určit, nakolik je produkt přírodní či chemický, nebudu se ani v hodnocení snažit o nějaké rozbory. Prostě už to nechám na vás.
Také musím podotknout, že si takovéto výrobky nekupuji každý den. Jednak kvůli vyšším cenám některých z nich, ale také proto, že mi to přijde trošku zbytečné a takovou potravinu nutně nepotřebuji, na snídani dám raději přednost kaši z vloček. Každopádně na občasné zpestření či mlsání si klidně dám. Nebo když maminka koupí :-D
Seženete ve zdravých výživách, hodně věcí také v Globuse, Bille, Tescu atd.


Sojagurt Joya

Zatím jediný rostlinný jogurt, co jsem jedla. Míchám jej do ovesné kaše, samotný jej jím jen málokdy.
Zatím vyzkoušené varianty:
Natur: tedy bílý, i když vlastně tak úplně bílý není, přece jen, ta sója barvu ovlivní. Obecně jsem nikdy neměla moc ráda bílé jogurty a to platí i o tomto, takže asi nemohu hodnotit příliš objektivně.
Špatný není, ale ta sójová pachuť tam trošku zůstává, je to trošku jako rozmixované tofu.

Moje hodnocení: 2,5/5




Ovocné: meruňka a jahoda, tak tyhle mi chutnají oba, více spíše ten meruňkový. Obsahují kousky ovoce.

Moje hodnocení: 4/5

Kika rýžový dezert (SojaProdukt)

Začneme výrobkem od firmy SojaProdukt. Vím, že plno lidem nechutná, ale já za sebe musím říct, že není špatný, alespoň co se chuťové stránky týče. Jinak je ale na můj vkus hodně sladký a chuť působí malinko uměle. Konzistencí bych ho přirovnala k...ani nevím čemu. Asi něco pudinkem a jogurtem.
Cena není v porovnání s jinými rostlinnými jogurty a dezerty nijak vysoká (cca 14 Kč, tuším), ale nejspíš odpovídá kvalitě složení. Takže za mě jednou za čas fajn, ale jinak nemám potřebu si jej kupovat.
Naleznete v příchutích vanilka, meruňka, malina a jahoda.
P.S. Myslím, že to samé se prodává také pod názvem Sojáčik, je to od stejné firmy, rovněž rýžový dezert.

Moje hodnocení: 3/5

Ovesný dezert (Kalma)

Tohle už je něco trošku víc pudinkovějšího (je takový tuhý, nevyteče z kelímku) a také lepšího. Obsahuje celozrnný oves, extrakt z čekanky, slazen je stévií a jak uvádí obal, je také zdrojem vlákniny, vápníku a vitaminu B12.  Jsou v něm cítit malinké kousky vloček.
Prodává se ve dvou variantách, čokoláda a vanilka, kupuji jej ve zdravých výživách nebo v Globuse.

Moje hodnocení: 4/5

Alpro dezert

Tak proti tomuto dezertu, který připomíná pudink, nemůžu nic namítat, je to fakt mňamka. I když je vyroben ze sóji, není v něm sójová pachuť nijak znát, za což si u mě rozhodně zaslouží plusové body. Odradit však může vyšší cena.
Příchutě: vanilka, čokoláda a tmavá čokoláda, nově snad i karamel, ale ten jsem viděla v Rakousku, nevím, jak v ČR.

Moje hodnocení: 5/5

Soja Dessert (Alnatura)

Označila bych jej za takovou levnější variantu dezertu od Alpra. Přijde mi dost podobný, možná o něco málo sladší.
Příchutě: čokoláda, vanilka

Moje hodnocení: 5/5

Rýžový dezert Provita


Zatím jsem vyzkoušela dva, a to v příchutích karob a lesní směs. Karobový mi chutnal asi o něco víc, jen v něm byl cítit jakoby nějaký prášek (možná právě z toho karobu?). Lesní směs je také dobrá, chutná skoro úplně jako jogurt. Konzistenci však má tento dezert spíše pudinkovou. 
Plusem je, že není ze sóji, se kterou by se to také nemělo přehánět a mimo to se vyvarujete i její nepříjemné pachuti ("ocasu"), která se někdy v sójových výrobcích vyskytuje.

Moje hodnocení: 4,5/5

sobota 24. října 2015

TOP 5 potravin, které jsem objevila na veganské stravě

Uff...Už jsou to více než dva měsíce, co jsem naposledy napsala článek. Co naplat, asi jsem měla zajímavější a důležitější věci na práci :) Ale teď bych chtěla zase trošku zamakat a dát nějaké články do kupy. Co mě však mile překvapilo, je fakt, že i přes mou neaktivitu navštěvovalo blog docela slušné množství lidí (rozuměj: víc než nula denně). Což ve mě vzbuzuje pocit, že psát má stále smysl.

Jelikož od začátku října studuju ve Vídni, můžete se těšit i na nějaké zprávy z tohoto města, hlavně asi typu "vegan ve Vídni" a tak podobně. Nějakou dobu teď nebudou přibývat moje reflexe z útulku, protože tam teď prá měsíců nebudu pracovat. Tak na ty si musíte počkat do února :-P

No a teď už k tematice dnešního článku. Po přechodu na veganství jsem objevila strašně moc potravin, o kterých jsem do té doby ani netušila, že existují. Ostatně jako asi většina lidí, která se nikdy nezajímala o vegetariánství, veganství a jiné alternativní způsoby stravování. Proto také asi panuje mezi lidmi přesvědčení, že vegetariáni se živí kořínky a trávou a vegani...asi kamením.
A světe div se, ono existuje několik náhražek masa a to nejen ze sóji! A všechna ta rostlinná mléka, jogurty, dezerty...A všechny ty finty, jak udělat alternativu pokrmů, kde se běžně používají vajíčka. Člověk do toho prostě musí hlouběji nahlédnout, aby zjistil, že po vypuštění živočišných produktů se opravdu o nic neochudí, ani po stránce chuti ani po stránce živin. Někdy možná trochu ochudí peněženku, ale to už je...riziko podnikání :D Navíc si myslím, že investice do kvalitní stravy se vyplatí a je to jedna z nejlepších investic, kterou můžeme ve svém životě provést.

Musím říct, že snad 99% veganských potravin, které jsem kdy vyzkoušela, mi zachutnaly. Nebudu se tedy rozepisovat o všech, ale přináším Vám 5 těch nejlepších potravin, které jsem za svou roční veganskou kariéru objevila. Netvrdím, že jsou svojí podstatou všechny vyloženě veganské, nicméně právě vegani jsou ti, kdo je hojně využívají.


1. Tempeh

Tempeh se vyrábí fermentací sójových bobů a jeho původ nalezneme na Jávě, proto se mu také říká javánské maso. Funguje tedy jako plnohodnotná náhražka masa, obsahuje hodně proteinů, je bohatý také na vlákninu a vitaminy.
Mě chutná především ten uzený, případně smažený či marinovaný, čistý tempeh bez úpravy jsem ještě neměla, ale slyšela jsem, že je pěkně hnusný a navíc jsem na něj ani nikde nenarazila :D. Ale ten uzený, to je lahoda. Určitě jej ocení ten, kdo má rád jakékoli vyuzené potraviny, ať už salámy či sýry. Je dobrý jen tak na chleba, či na "medu" nebo na "smetaně". Oba recepty naleznete na blogu. Naposledy jsem z něj zkoušela udělat veganské Sloppy Joes, které mi také velmi chutnalo, proto i na tento recept se můžete těšit.
U nás jej seženete ve zdravých výživách, Bille či Globusu. Zatím jsem narazila jen na dvě firmy, které jej vyrábějí. a to Sunfood a Kalma, ale googlila jsem a vygooglila i nějaké další.



2. Ďobáčky

"Chuť masa, síla přírody." Jakože mňam. Chutnají i masožravcům. Studené i teplé. A co že to tedy vlastně je? Jsou to vlastně sójové nudličky v pikantnější kořeněné marinádě (ale jaké je tam koření, to výrobce přesně neuvádí, asi výrobní tajemství :-P), takže jsou vhodné k okamžité konzumaci, nemusíte je nijak dále upravovat, což se hodí, když chce člověk vyrobit nějakou dobrou rychlovku. Obsahují železo, vápník a vlákninu, takže super. A navíc, jak uvádí obal, "přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi."
Já je často používám do rizota nebo do směsi k plnění tortil. Vhodné jsou také na cestování.
Jsou k dostání od firmy Kalma. K sehnání pak ve zdravých výživách nebo v Globuse.

3. Mandlové mléko

Přesouváme se od náhražek masa k náhražce živočišného mléka. Mezi všemi těmi sójovými, rýžovými, ovesnými a tak dále a tak dále, je mým favoritem mléko mandlové. Je teda dost drahé a já jsem po něm dlouho nesáhla i z toho důvodu, že mi kamarádka řekla, že jí vůbec nechutnalo. Jenže pak si ho koupila moje spolubydlící, které shodou okolností také nechutnalo, proto mi jej dala. A asi je to u tohoto mléka tak, že ho buď miluješ, nebo nenávidíš, protože mi zachutnalo na první dobrou. Bylo to mléko od Alpra, které má obecně mléka chuťově asi nejlepší, hlavně sójové nemají tu sójovou pachuť :D, cenově jsou však o třídu výš. Toto mléko je vyrobeno z lehce opražených mandlí, což jde cítit, trošku mi ta chuť připomínala arašídové máslo :-D Zakoupit jej lze ve verzi "original" nebo "unsweetened", tedy neslazené. Já jsem si z něj v létě dělala frappé a musím říct, že lepší jsem nepila. Takže jednou za čas, proč ne?




4. Hraška

Český výrobek Hraška, tedy ochucená hrachová směs, je takový malý zázrak, který má mnohostranné využití. Existuje v několika verzích. První slouží k obalování, kdy smícháním s vodou vytvoříte konzistenci podobnou rozšlehanému vajíčku. Výborný je např. chleba v hrašce, ve které se obalí stejně právě jako ve vajíčku. Druhá verze slouží k zahušťování. Já používám jak na obalení tak zahuštění Hrašku obalovací, její složení je téměř totožné s tou druhou, obsahuje navíc česnek a chilli, takže je pikantnější. No a pak máme třetí verzi, a to vanilkovou. Tato Hraška se používá při pečení (kde by se normálně použilo vajíčko), do nákypů, lze z ní vyrobit palačinky (z té slané zase omelety, abych nezapomněla), nebo jako sladké těstíčko na obalování ovoce.
Hraška je bezlepková, bezcholesterolová, bez barviv a konzervantů, je dobře stravitelná. Pokud si chcete přečíst, jaké pozitivní vlastnosti má, pak čtěte zde.
Koupila jsem ve zdravé výživě, ale prodávají ji tuším i některé Billa obchody.



5. Lahůdkové droždí

Tohle droždí je úplně jiné, než co si člověk pod pojmem "droždí" asi normálně představí. Není to takové to droždí v kostce, které (alespoň mi) smrdí. Je to droždí v prášku, vypadá jako jemná strouhanka a slouží k ochucování (obsahuje slad). Můžete ho použít do pomazánek, salátů, omáček...kde vás jen napadne. Já jím často sypu např. špagety nebo jen chleba namazaný pomazánkou atp. Navíc konzumací lahůdkového droždí také prospějete svému zdraví - obsahuje vitamin B, dále pak bílkoviny, minerální látky a volné aminokyseliny, díky čemuž zvýšíte nutriční hodnotu svého jídla. Takže se ho neděste, je moc dobré! :)
Já mám doma zrovna balení od Country Life, zakoupeno ve zdravé výživě.


A co vy? Jaká je vaše Top Pětka? :)

úterý 21. dubna 2015

Místo vejce banán...recenze veganské kuchařky

Tak jsem se konečně dokopala k tomu, abych zrecenzovala kuchařku, kterou jsem si nadělila k Vánocům. Jedná se kuchařku s názvem Místo vejce banán, nejen veganská kuchařka a vytvořily ji dvě moc šikovné holky Katka Balcarová a Veronika Chládková.



Jak už název napovídá, nejsou v této knize jen recepty, ale najdete zde také dobře zpracované informace o zdrojích jednotlivých látek (bílkoviny, vápník, železo atd.) a jak tipy, jak jich mít dostatek, pokud se stravujete vegansky. Dále tady máme příklady jídelníčku, informace o potravinách, návod jak vyrobit domácí seitan, mléko nebo jak klíčit semínka, ořechy a luštěniny. Na konci jsou pak rozhovory s veganskými sportovci.

Kniha má 140 stran a nemá pevnou vazbu, takže při vařené si ji musíte zatížit, aby se vám nezavírala, ale to neva. Co se mi na ní líbí je, že recepty neobsahují žádné drahé a špatně sehnatelné suroviny, ale jsou spíše jednodušší a cenově dostupné. Ostatně cena je také udána u každého pokrmu spolu s výživovými hodnotami, což také oceňuji.

Receptů tady najdete celkem 47 (pokud jsem dobře počítala). Já jsem jich zatím vyzkoušela 10 a všechny se povedly na jedničku (např. veganská pizza, které moje matka tak nedůvěřovala a pak jí tak chutnala :) ) a budu tedy zkoušet dál.

Navíc autorky jsou hrozně milé a příjemné slečny, knihu jsem objednávala přímo u jedné z nich a přišla mi dokonce s věnováním, takže krása :) Je vidět, že ji nepsaly pro zisk, ale pro radost a proto, aby se nenásilně rozšířila veganská filozofie.

Tleskám a nemám co vytknout :)

Dokonce i moje blogová kočička ji schvaluje :)

Pokud byste ji chtěli zakoupit, tak např. tady, nebo si ještě vygooglete další obchody. Tuším, že určitý počet výtisků byl i na kamenných prodejnách, ale jak je to teď, to nevím.

pondělí 13. dubna 2015

Dávka obrázků přemýšlení

V počítači mám nasbíráno hodně takovýchto obrázku. Jsou motivující a mají v sobě obrovský kus pravdy...




Jsem vegan...protože spím lépe, když vím, že má večeře nezemřela křičící


Veganství není o tom jak snadné nebo těžké to pro vás je. Je to o právu každého zvířete nebýt zneužito jako otrok.










Neexistuje žádné právo zabít někoho, kdo nechce zemřít.


Takže ty miluješ zvířata, ale stále pořád je jíš


Jsem NĚKDO, ne NĚCO



Pokud mít duši znamená cítit lásku, věrnost a vděčnost, pak jsou zvířata o dost lepší než mnozí lidé
Nic nemůže být "osobní" volba, pokud má tato volba oběť


Není to "tvé maso". Je to JEJÍ ŽIVOT!

neděle 25. ledna 2015

Už stačilo! STOP palmovému oleji! To, co se děje, je špatně!



Možná už jste to viděli...na novinky.cz bylo včera uveřejněno video s malým orangutánkem z Bornea, kterého týrala jeho "chovatelka" tím, že jej držel v malé kleci pro drůbež a krmila jej jen kondenzovaným mlékem, čímž mu způsobila takové zdravotní problémy, že se teď malý orangutánek nemůže ani hýbat, protože má zdeformované kosti a otoky po celém těle.

Video můžete shlédnout zde

Nebojte, na videu není nic drastického, ale poukazuje na jeden ZÁSADNÍ problém, a tím je pěstování palmy olejné v Indonésii. Doufám, že mnozí z Vás o tomto problému již slyšeli a doufám, že mnozí jsou natolik uvědomělí, že nekupují výrobky obsahující palmový olej. Protože bojkot je to jediné, co může pomoci.

Pokud snad ještě přesně nevíte, co je tak škodlivého na palmovém oleji, tak ve zkratce: kvůli pěstování palmy olejné se ničí původní porost, jež obývají právě např. orangutani, ti tak ztrácejí svůj domov. Protože potřebují potravu, chodí ji hledat právě na plantáže, kde se pěstuje palma. Hlídači však nedovolí, aby si orangutani z půdy vybírali semínka a krutě je bijí a zabíjejí. Za druhé je palmový olej zdraví škodliví, je však levný, proto jej spousta výrobců používá do svých potravin, často pod krycím názvem "rostlinný olej".
Pro bližší info doporučuji tuto stránku, mimo jiné tam najdete i seznamy výrobků S a BEZ palmového oleje. I na tomto blogu se určitě nějaké informace objeví, raději pravidelně, protože opakování je matka moudrosti, nicméně nyní to rozepisovat nebudu.
Mláďata orangutanů, jejichž rodiče byli zabiti, jsou pak prodávána (není se čemu divit, v současné společnosti je zisk to jediné, na čem záleží) a dostanou se do rukou právě takovým lidem, jako byla "chovatelka" orangutánka z videa. Lidem, kteří neví, jak se o ně mají starat, vytrhnou je z přirozeného prostředí nebo je dokonce pro vlastní potěšení týrají.

Na závěr si dovolím vložit sem dva velice výstižné komentáře, které jsem našla pod článkem na novinkách. Stručně a jasně totiž vystihují situaci.
Když jsem o palmovém oleji a utrpení, jež se kvůli němu děje orangutanům, mluvila se svou matkou, jen nad tím mávla rukou. Pak jsem jí ukázala toto video a přečetla tyto dva komentáře. Už nemávala rukou a začala se zajímat o to, které výrobky palmový olej obsahují. Snad to není jen chvilkové dojetí a podaří se mi doma zavést nakupování palm oil-free výrobků. Uvažuju, že vytisknu nějaký seznam s nimi a dám jej na ledničku, ať to máme stále na očích.

David Číp:
Pokud nechceme být stejní jako "chovatelka" orangutana tak je skutečně základem vyhýbat se palmovému oleji. Řešíme tím totiž příčinu (to že "děti" orangutanů budou moci být se svoji matkou v přirozeném prostředí)a nikoli až jeden z mnoha následků, který Vás právem šokuje v reportáži. Zároveň je třeba dát vědět výrobcům proč si jejich výrobky nekupujeme a informovat o tom i své známé. Na základě tohoto tlaku je již např. většina brambůrků Bohemia chips bez palmového oleje a přidávají se i další (nejen) české firmy - třeba Semix, Emco, Biopekárna Zemanka atd.

Tato reportáž je bohužel jen špička ledovce. Orangutani se v místě palmových plantáží pohřbívají zaživa, upalují na stromech, plantážníci jim usekávají ruce aby už nemohly ničit sazenice palem - pokud je rovnou nevemou klackem. Koukněte prosím na www.StopPalmovemuOleji.cz a pusťte si sestřih filmu Green, který je ke spuštění na hlavní stránce. Věřím že následně pochopíte v čem je zakopaný pes a pomůžete nám to vyřešit.

Iva Beránková
A nejsmutnější na tom je, že Budi bohužel není jediný. Takových mláďat orangutanů jsou stovky. Na Borneu byly zničeny prakticky veškeré lesy kvůli plantážím olejových palem. Orangutani nemají kde žít a hledat potravu, tak musí chodit na ty olejové plantáže. Kde je ovšem hlídači zabijí coby škůdce. Takže obvykle zavraždí matku a její bezbranné mládě prodají někomu "na hraní", nebo ponechají osudu vedle mrtvoly jeho mámy. To je smutná realita dnešní doby, Borneo a další ostrovy Indonézie se změnily na plantáže olejových palem a divoká zvířata vymírají, protože nemají kde žít. 

Lidi, pokud se Vám to také nelíbí, nepodporujte to. Nekupujte výrobky obsahující palmový tuk. To je bohužel jediné,co se s touto situací dá dělat.


čtvrtek 22. ledna 2015

To, že dokážeš "sežrat" všechno, neznamená, že jsi všežravec

V rychlosti bych tady chtěla umístit odkaz na článek o Dr. Ellsworthu Warehamovi, bývalém chirurgovi a veteránovi z druhé světové války, kterému je už 100 let a svůj dlouhý věk a vitalitu připisuje veganské stravě.

Do nadpisu tohoto článku jsem si dovolila použít jeden z komentářů pod článkem, protože se mi moc líbil :)


úterý 7. října 2014

Jak si (vegansky) baštím

K mojí velké spokojenosti bydlím druhým týdnem v Olomouci na bytě, tedy jen tehdy, když mám školu. Už nebydlím na pitomých kolejích, kde se nedalo nic kloudného uvařit, ale máme vybavenou kuchyň, takže kuchtím každý den jak se mi zlíbí :)

První týden to ještě nebylo nic velkého, ale na ten druhý jsem si dopředu sestavila jídelníček a podle něj vařila. Ne teda že bych tomu nějak rozuměla, jak se sestavují jídelníčky, prostě jsem jen chtěla mít naplánované, co nakoupit atp.

Takže jsem si poprvé dělala tempeh a musím říct, že jsem si ho zamilovala. Zkoušela jsem zatím tedy jen uzenou variantu, doma mám ještě smažený, ale ten zatím nevím, jak zužitkovat, takže uzený jasně vede.

Tak a teď už moje mňamky i s recepty na ně, abyste je mohli také vyzkoušet. Vřele doporučuju i masožravcům, hlavně těm, kteří jsou plní předsudků a myslí, že strava bez masa je chudá a nemůže být chutná.

1. Tempeh na medu

Moje první zkušenost s tempehem, po které jsme z něj byla nadšená. Navíc je tento recept opravdu jednoduchý a rychlý.



 mňam mňam (estetickou stránku moc nehodnoďte :-P)


Co budete potřebovat: balení uzeného tempehu (vystačí tak pro dvě osoby), olej, med (pro ty, co med nekonzumují sladěnku)

Jak na to? Tempeh nakrájíme na kostky, na 2 lžicích rozehřátého oleje dáme 2 lžíce medu (sladěnky) a necháme zpěnit. Přidáme nakrájený tempeh a smažíme několik minut na pánvi tak, aby se kostičky obalily v marinádě. Pokud jej nechcete tak moc nasladko, přidejte ještě trochu sojové omáčky.


2. Rajčatovo-čočková omáčka (recept převzán od Dewii)

Tohle jídlo nebylo zas tak úplně top, ale chutnalo mi, takže přidávám recept.


Co budete potřebovat (na 2 porce): 75 g červené čočky, 2 velká rajčata, rajčatové pyré, cibuli, 2 stroužky česneku, sůl, pepř, oregano, olivový olej

Jak na to? Nadrobno nakrájenou cibuli zpěníme na 2 lžících olivového oleje, přidáme nakrájený česnek, po chvilce nakrájená rajčata a rajčatové pyré a vsypeme čočku. Podlijeme vodou a necháme vařit, dokud čočka nezměkne. Na závěr posolíme, popepříme a posypeme oreganem. Vhodné k těstovinám, rýži nebo jak vás napadne :)

3. Tempeh na smetaně

A tady se milí přátelé dostáváme k největší lahůdce, kterou jsme vařila hned dvakrát za sebou. Jednou pro sebe na zkoušku a potom i na druhý den přítelovi, který za mnou přijel, protože jsem si řekla, že tímhle se fakt vyšvihnu :-D Pro jistotu jsem mu sice věnovala poukázku na kebab, kdyby večeře náhodou nedopadla, ale pokud nelhal, tak mu to chutnalo, takže tímhle fakt zabodujete u všech :) Dokonce zkoušel tempeh i "syrový", což mě ani předtím nenapadlo (moje tajné přání je udělat z něho vegetariána, takže držte palce).


Co budete potřebovat: balení uzeného tempehu, žampiony (není nutné, ale je to s nimi lepší), 4 stroužky česneku, rostlinnou smetanu, zeleninový bujon, tymián, olej

Jak na to? Na dvou lžicích oleje zpěníme nastrouhaný česnek, poté přidáme na kostky nakrájený tempeh, zasypeme třemi špetkami tymiánu a smažíme cca 10 minut (během této doby lze přidat nadrobno nakrájené žampiony, pokud je tam chcete). Poté zalijeme smetanou (neodhadnu množství, no prostě tak, aby to v tom bůhví jak neplavalo, ale aby se tam tempeh obalil) a přidáme půl kostky bujonu, tím se smetana zahustí a pokrm se osolí. Přidáme ještě trochu tymiánu a chvilku smažíme, dokud smetana nezhoustne,
A dobrota je na světě :)

pro představu, jak vypadá pánev po nalití smetany
¨
Postupně budu přidávat ještě další recepty, tak se těšte a nebojte se je vyzkoušet :)

pondělí 6. října 2014

Můj přechod na vege stravu a zamyšlení nad masožravci

Ahojte, po delší odmlce jsem tady zase se článkem, který bude takový více rozepisovací. V současné době to asi s články nebude zas tak žhavé, samozřejmě se budu snažit psát v každé volné chvilce, ale mám málo času a nabitý program, kdy mi většinu času bere škola a učení.

No, každopádně, v Olomouci, kde studuju, už nebydlím na koleji, ale na bytě, takže mám větší možnosti si sama něco ukuchtit a proto jsem naběhla na vaření takového jídla, jaké si představuju a na které mám chuť, žádná menza, žádné rychlovky ze sáčku. A jsem za to moc ráda, protože ani doma jsem neměla možnost si vařit nebo se stravovat podle svých představ a i když jsem od mala odmítala jíst maso, občas mi prostě bylo podsunuto, sice v malém množství, ale přece, protože doma zastávají názor, že maso je zdravé a strava bez masa je chudá.

V názvu článku jsem schválně napsala "vege strava", nechtěla jsem škatulkovat do vegetariáství a veganství, protože bilancuju někde na pomezí. Abych to uvedla na pravou míru: vegetarián jsem určitě, maso prostě nejím. Do veganství pomalu zabíhám, je to pro mě taková vyšší meta. Recepty si vybírám převážně veganské, ale občas se tam prostě nějaké ty mléčné výrobky apod. objeví. Nejsem zas tak časově, finančně a technicky vybavená, abych si tady dělala i mlíko a takové věci, ale nechci se vymlouvat a budu dělat vše proto, abych postupem času přešla na veganství, jak mi to velí mé morální zásady.

S vegetariánstvím už se doma postupem času smířili a mamka už mi dokonce sama kupuje tempeh, tofu a podobné věci, takže zjistila, že vege není jen o zelenině, ale že taková kuchyně může být hodně kreativní a hlavně: zdravá.

Já osobně už bych asi maso nepožila ani v malé míře, protože se mi otevřely oči a poté, co jsem zjišťovala různé informace pro blog, četla různé knihy, které pojednávají o tom, co se děje s hospodářskými zvířaty, tak mrtvoly utýraných a k smrti vyděšených tvorů už fakt ne-e...

Na druhou stranu bych si strašně přála, abych k vegetariánství stáhla co nejvíce lidí z mého okolí a přiměla je, aby si uvědomili co skutečně jedí. Že jejich steak, šunka, voňavá klobáska byl kdysi myslící tvor, který dokáže cítit bolest, radovat se a mít strach stejně jako my. Není to neživá hmota, lidstvo zvíře na neživou hmotu pouze degradovalo a necháváme si vymývat mozek tím, jak je maso super. Upřímně, lidi, kteří přede mnou začnou vykládat o tom, jak skvěle se nadlábli masa, mi pěkně lezou na nervy, obzvlášť pak ty, kteří mají tendenci se vegetariánství a veganství vysmívat jako nějaké slabosti. Co mě taky dokáže pěkně vytočit, je to, když někdo tvrdí, že má rád zvířata a přitom jí maso. Tak to má potom rád možná psy a kočky, domácí mazlíčky, ale nemůže tvrdit, že má rád všechna zvířata a jsou to jeho kamarádi, když si jejich mrtvolu pak dá k snídani, k obědu i večeři.

Na lidi, kteří jedí maso a ještě si v tom libují, mám svůj vlastní názor, no dobře, řeknu ho, pro mě jsou to primitivové. I když to můžou být v jiném ohledu chytří studovaní lidé, pro mě jsou to primitivové, kteří nedomýšlejí své jednání, jsou lhostejní k okolí a chovají se jako barbaři, protože jedení masa v dnešní době, kdy se člověk prezentuje jako nejkultivovanější tvor na zemi, mi přijde jako největší lidské barbarství a největší zvrhlost.

píšu článek a obědvám :))
 

Pokud jste dočetli až jsem, moc jste mě potěšili, můžete nechat nějaký komentář a pokud vás zajímá, jaký vliv na mě má bezmasá strava, pak čtěte následující článek, který by se měl objevit na blogu už během dneška :)


pondělí 18. srpna 2014

Baba ghanoush s domácí pitou

zdroj: google

Dneska jsem se hecla a zkusila vytvořit pokrm, který pravděpodobně znají návštěvníci čajoven. Já si tam baba ghanoush dávám skoro pokaždé. Proto jsem se rozhodla, že si jej udělám i doma, včetně pity.
Takže co to vlastně je? Je to taková pomazánka / pyré z pečeného lilku, které má původ v zemích jako je Libanon, Egypt apod. Je to něco jako cizrnový hummus, s tím rozdílem, že místo cizrny do něj přijde již zmiňovaný lilek.
A tady už celý recept:

(VHODNÉ PRO VEGETARIÁNY I VEGANY)

Baba Ghanoush

  • 1 velký lilek
  • 2 PL sezamové pasty Tahini
  • 1-2 PL olivového oleje
  • 2-3 stroužky česneku
  • šťáva z půlky citronu
  • sůl a pepř na dochucení
Lilek umyjeme a celý propícháme vidličkou či nožem, aby z něj během pečení vytekla přebytečná voda. Pak jej dáme do trouby předehřáté na 200 °C a půl hodiny pečeme. Během pečení jej pravidelně otáčíme, aby se dobře propekl ze všech stran.
Necháme jej vychladnout a pak podélně rozřízneme. Dužinu vydlabeme a pomixujeme se zbylými ingrediencemi. Pro zjemnění můžeme přidat bílý jogurt.

lilky po upečení (omlouvám se za špatnou kvalitu fotek)

Chléb pita (16 placek)

  • 1 kg hladké mouky
  • 250 ml vlažné vody
  • 10 g sušeného droždí
  • 1 lžička soli
  • 2 PL olivového oleje
  • 0, 5 lžičky cukru
Já jsem dělala na zkoušku jen z půlky, ale musím říct, že tohle těsto je úžasné a úžasně kyne, radost pohledět!!
Do vlažné vody nasypeme droždí a cukr, promícháme a necháme stát. Takto nám vznikne kvásek, který pak přidáme do mouky, spolu se solí a olejem. Promícháme nebo prohněteme rukou, rukou se to dělá lépe, protože těsto je dost tuhé. Případně dolijeme ještě cca 100 ml vody. Těsto uhněteme do hladka, poté jej dáme pod utěrku a necháme zhruba půl hodiny kynout. Když nakyne, vyklopíme si jej, rozdělíme na 16 dílů, ze kterých uděláme bochánky a zase necháme chvilinku odležet, přičemž bochánky zase trochu nakynou. Pak z nich můžeme rukou nebo válečkem vytvořit placky přibližně půl centimetru hrubé.
Placky pečeme na maximální teplotu na vrchním roštu trouby. Recept, podle kterého jsem pekla, říkal, že pečení trvá maximálně 2 minuty, my máme ale naprosto vadnou troubu a pekli jsme asi 10 minut. Takže to si raději vychytejte sami.
V ideálním případě by se placky  měly během pečení nadouvat, měla by se v nich tvořit jakási vzduchová kapsa. Mě se moc nevytvořila, ale na kvalitě to nic nezměnilo. 
upečené pity


No a pak už zbývá jen podávat, baba ghanoush s jakoukoli zeleninou, já jej třeba miluju s olivami, kukuřicí nebo fazolema, ale dejte si cokoli. K tomu chléb pita a pochoutka je na světě :)

a tady už moje dnešní večeře :)

středa 6. srpna 2014

Nedokážete zabít zvíře? Tak nejezte maso!

Na stránkách g.cz jsem narazila na tento velmi zajímavý článek, který nutí k zamyšlení nad tím, proč více neuvažujeme nad tím, CO vlastně jíme, když jíme maso.
Jedna ze zajímavých myšlenek: Každý rok je jen kvůli naší mlsné hubě zabito skoro 150 milionů zvířat. To je patnáct zvířecích životů ročně na každého Čecha – tedy zhruba pětadvacetkrát víc, než bylo za druhé světové války zavražděno Židů.
Uvažujeme nad něčím takovým, když si dopřáváme maso? Drtivá většina lidí asi ne...

Dále se ve článku píše o tom, jak řetězec Makro šokoval tím, jak dal místo zpracovaného masa do prodeje těla mrtvých selátek zatavených do folie. Nakupující to znechutilo a stěžovali si, jak je to otřesný pohled. Makro se tím však jen snažilo otevřít lidem oči a uvědomit si, že selátko je naprosto to samé, jako již naporcované maso. Tady lze dobře vidět, jak jsou lidé pokrytečtí a nechtějí vědět, co přesně se skrývá za chutným steakem na jejich talíři.

O to zajímavější je navíc přečíst si diskuzi pod článkem. Já ji ani nedočetla, bylo mi zle z některých zlých a hloupých lidí, kteří reagovali stylem "Tak si to maso nežerte, když nechcete, ale přestaňte psát tyhle moralizující články". Takovým bohužel úplně unikl smysl tohoto článku, který poukazuje na nehumánní zacházení se zvířaty, na to, jak je člověk pokrytecký v tom, že chce jíst maso, ale na zabíjení zvířete se nedokáže ani podívat, natož ho sám provést.

Uff, tohle mě teda docela zvedá ze židle...


středa 23. července 2014

Výroky k zamyšlení

Tady je pár obrázků s výroky, které v sobě mají kus pravdy a vedou k zamyšlení.




Nejhorší pocit na světě je ten, že tě nikdo nechce. Adoptuj.


Mít laskavé srdce v krutém světě je odvaha, ne slabost.


"Proč testujeme na zvířatech když ve vězení jsou hajzlové, co znásilnili ženy a obtěžovali děti? Testujte na nich. Co vám sakra udělal ten králík?" Roger Miret
(No, to by mě taky zajímalo)

Čtěte dál: